Libušín

Renovace Jurkovičovy chaty Libušín byla pro mě vysněnou prací. Firma Teslice z Valašského Meziříčí v roce 2016 opravovala strop v Kostele nalezení sv. kříže v Rybí, tehdy jsem dostala možnost vypracovat návrh a provedení nástropní malby. Za nějaký čas se mi z firmy ozvali ohledně velké zakázky na Pustevnách, kterou získali..

Roubená chata Libušín a vedle sousedící Maměnka na Pustevnách postavené v duchu lidové secese jsou dílem slovenského architekta Dušana Samo Jurkoviče (1868-1947), který se také osobně na stavbě podílel v letech 1897-1899. Od roku 1995 jsou obě stavby ve správě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a ve stejném roce byly prohlášeny národní kulturní památkou. Libušín nese svůj název k poctě české kněžny Libuše (více o historii zde).

Vlastní práce se týkala návrhů a realizace venkovní výzdoby Libušína, později jsme s přítelem Lukášem Grohmannem pracovali také na výmalbě interiérových obkladů ze dřeva. Nátěry olejové barvy se nanášely u podkladu ve třech vrstvách, u ornamentů k nim přibyly další dvě vrstvy. Vše pod dohledem a s účastí pana Luďka Dvořáka, restaurátora z Rožnovského muzea, který na základě sondážního výzkumu dohledal a sestavil také barevnou paletu původní výmalby.

Libušín byl dvakrát restaurován (v 60. a 90. letech), kdy byla původní již zaniklá výmalba na okrovém podkladu s patnácti barevnými odstíny ve výzdobě přední části nahrazena podkladem bílým s pouhými pěti odstíny barevné škály. Dobové fotografie z počátku 20. století byly totiž pouze černobílé a protože většina originální výzdoby byla smyta a ošlehána větrem, nikdo v 60. letech si už původní barevnost nepamatoval. Okrový podklad byl nahrazen bílou a již nečitelné Jurkovičovy výmalby poté jinými lidovými motivy, které byly při druhém restaurování v 90. letech pouze obnoveny.

Libušín byl téměř zničen požárem na jaře 2014. Některé zachovalé části byly v nové stavbě opět použity, například trámy ve stěnách apsidy a cedule s nápisy nad levých vchodem. Zbytek originálních fragmentů je uložen ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Stavba byla dokončena a slavnostně znovuotevřena 30. července 2020.

Dobová fotografie – po prvním restaurování v 60. letech
Na střeše světa..
Nebude-li hospodin oßtříhati míßta, nadarmo bdí ßtrážný. Žalm 67. L. 1891 – 1898 P.
Znak Pohorské jednoty – cedule nad levým vchodem.
Některé dny na Pustevnách byly tak větrné, že lešenářské trubky nám pod zadkem vyhrávaly jako fujary..
Vyobrazení páva na mléčném skle.
Jurkovičovy návrhy – příborník, lustry, hodiny a interiér.
Vzhled a barevnost Libušína po restaurování v 60. a následně i 90. letech, jak si ho většina lidí pamatuje před požárem.
Dobová fotografie – interiér.
Pohled do apsidy.
Pohled na stropní tabule z mléčného skla.
Tato replika kachlových kamen byla ručně vyrobena v Kamnářství Jindra podle úlomků nalezených v popelu po požáru Libušína.
Příborník – zhotovení ze dřeva trvalo prý 1000 hodin, samotná výmalba pak 200 hodin.
Spodní díl příborníku – bílá podmalba.
Příborník – tato precizní práce z jedlového dřeva pochází ze Stolařství Fiala.
Druhou zimu jsme již mohli pracovat vevnitř a v teple.
Po dokončení prací na Libušíně nás pan Dvořák poctil přednáškou v nově otevřeném Společenském centru Věžička v obci Rybí.

Napsat komentář